Adam Borzič ve svém úvodníku informuje kromě jiného o aktuální situaci v boji literárních časopisů s ministerstvem kultury: zmiňuje se o iniciativě Zachraňte kulturu 2013 a o demonstraci, jež se uskutečnila ve čtvrtek 14. února. O několik stránek dál se do politiky ministryně kultury bez servítků pouští Svatava Antošová. Táž redaktorka rozmlouvá s Radkou Denemarkovou o literatuře a spisovatelích ve veřejném prostoru.

969 slovy přibližuje Pavel Janoušek prózu Jindry Tiché; její Zemětřesení vyšlo v nakladatelství Akropolis.

Simona Martínková-Racková a Ladislav Selepko zkoumají dvakrát − a s radikálně odlišným úhlem pohledu − kvality básnické sbírky Milana Děžinského Tajný život, kterou vydalo nakladatelství Host.

Poezie je zastoupena novými texty Milana Kozelky; básně rumunsko-francouzského autora Sebastiana Reichmanna vybral a přeložil Petr Král. Čtvrtým zpěvem navazuje na předešlé díly Zkáza Titaniku Hanse Magnuse Enzensbergera v překladu Pavla Novotného, jenž tentokrát přidává i poznámku o autorovi, významu a genezi díla.  

Přečíst si lze bohužel i nekrolog významného znalce a překladatele z finštiny, redaktora nakladatelství Albatros Jana Petra Velkoborského.

Předsedu Francouzské asociace sběratelů ex-libris a jeho choť zpovídal Dalibor Demel.

Mezi pravidelné rubriky patří Slintblok Pavla Ctibora a jazykový sloupek Gabriela Plesky.

Velice inspirativní pohled na kulturně-politické zřízení v Norsku nabízí text Zuzany Mickové.

Povídku Perla Jyrki Vaikonena přeložila z finštiny Aneta Petrová. Další prózou je text Viktora Špačka Za takových dopolední. Román Veverky v parku Hu Ladislava Selepka se rozrůstá do milostného třeštění s názvem Lu.

Historický cyklus o revolucích pokračuje exkurzí Jana Klímy do autoritářského Portugalska let sedmdesátých.

Politicky nekorektní báseň z internetu od Radovana Skromného Zuřivost šíleného autisty představuje a komentuje Ladislav Selepko.

Jak vypadá literatura za humny, tentokrát na Slovensku, načrtla Veronika Rácová.

Reportáž z večera mladé české poezie navazujícího na legendární Zelené peří Mirka Kováříka sepsala Svatava Antošová.

Po stopách Franze Kafky se jal pátrat Patrik Linhart; jeho cesta vedla do severočeské Siřemi, kde Kafka strávil bezmála osm měsíců svého života.

Ve druhém dílu svých Námětů se Petr Král zabývá dvojí, „cizí“ a „důvěrnou“, stránkou básnického obrazu.

Výtvar Vlaďky Kuchtové informuje o probíhající výstavě v Národní technické knihovně.

Recenze:
Ivan Schneedorfer: Elegie (rec. Jan Štolba)
David Jan Žák: Návrat krále Šumavy (rec. Patrik Linhart)
Jana Štroblová: Rouhavé zpovědi (rec. Milena Fucimanová)
Pavel Petr: Ostrovánek (rec. Michèle Baladránová)
Petra Hůlová: Čechy, země zaslíbená (rec. Aleš Haman)
Jan Erik Vold: Malý kruh (rec. Zdeněk Volf)
Ondřej Štindl: Mondschein (rec. Eva Škamlová)
Vladimír Papoušek: Žalmy z Petfieldu (rec. Martin Charvát) 

Poslední strana patří již tradičně Čističce Patrika Linharta, Ohnisku Milana Ohniska a Vysokým podpatkům Melissy Pink.

Číslo ilustroval Mikuláš, který se soustavně stará rovněž o grafickou podobu titulní strany.