Architektonický dech tohoto čísla vnuknul redakci anketní otázky: Ke kterému architektonickému objektu – kdekoliv na světě – máte osobní vztah? Myslíte, že vás tato volba nějakým způsobem charakterizuje i jako autora? Odpovídá 26 českých básníků a prozaiků.

Harmonii yin a yang hledá v konceptu ještědského vysílače Karla Hubáčka Jaromír Typlt. Architektura je rovněž předmětem eseje Petera Lamborna Wilsona Beton a cement o hermetických a politických souvislostech těchto stavebních materiálů (přeložil Adam Borzič).

A protože nadstavbou domu je domov, souvisí s tématem i otevřený dopis Miroslava Huptycha na podporu těch, kdo o domov přišli; výzva je adresována nejen pražskému primátorovi, ale také spisovatelům a novinářům. Téma bezdomovectví rezonuje také v konfrontaci Hany Lundiakové a Romana Szpuka.

969 slovy se Pavel Janoušek pouští do prozaického souboru Břetislava Ditrycha Nemít sny; kniha vyšla v nakladatelství ARSCI. Božena Správcová a Wanda Heinrichová recenzují druhou básnickou sbírku Jakuba Řeháka Past na Brigitu, kterou vydalo nakladatelství fra.

Jakub Řehák je v tomto čísle zastoupen také svými novými básněmi. Jakub Čermák přispěl Básněmi z jarní Paříže. Simona Martínková-Racková představuje verše Jonáše Zbořila. Ladislav Selepko tentokrát komentuje fragmenty básně Cesta k lidem, jejíž autor vystupuje pod pseudonymem Jindřich Jerusalem.

V literární topografii připomíná Radek Fridrich básnické začátky Vladimíra Raffela.

Světlo a pozornost se staly předmět zájmu Pavla Ctibora v jeho žánrově těžko definovatelné rubrice Slintblok.

O pokrytectví marketingové strategie píše ve svém sloupku Gabriel Pleska.

Ladislava Chateause v rubrice Za humny zaměřuje na Francii – zmiňuje se o výstavě umění v době války, literární ceně pro Avrahama B. Jehošuu a dramatu o stáří v režii Julie Berèsové. Marika Kimatraiová připravila přehled jednotlivých kulturních oblastí a jejich kulturněpolitického zázemí ve Finské republice, který potvrzuje vstřícný sociální přístup severských zemí.

Román Veverky v parku Hu Ladislava Selepka pokračuje sedmou částí.

Svatava Antošová přibližuje literární ne-život v Severních Čechách v Březnu – měsíci čtenářů, jehož jediným zčeřením se stal večer poezie v Baru Bodenbach. Stalo se tak prostřednictvím multimediálního vystoupení Pavla Novotného, Alice Prajzentové a Petra Váradiho.

Vlaďka Kuchtová zve do pražské galerie Václava Špály na výstavu Obrazy a sochy Jaroslava Róny a rovněž do ohrožené brněnské Wannieck gallery, kde jsou prezentována díla Tomáše Císaře a Eriky Bornové.

O lásce, pravdě a umění si s Alainem Badiouem povídala Ana Ostrihonová.

Ve třetím pokračování Námětů se Petr Král zabývá různými významy, jichž v moderních básních může nabýt užití rýmů.

Svatava Antošová představuje novou knihu Terezy Stöcklové Nebezpečné známosti, pojednávající o roli a smyslu sociálních věd ve vztahu k současné společnosti.

Recenze:
Comte de Lautréamont: Zpěvy Maldororovy – Poesie – Dopisy (rec. Veronika Košnarová)
Petr Vacek: Kubincé manci (rec. Blanka Kostřicová)
Jeffrey Eugenides: Hra o manželství (rec. Eva Škamlová)
Tomáš Belko: Nikdy nic nebylo (rec. Aleš Misař)
André-Marcel Adamek: Největší ponorka na světě (rec. Jakub Grombíř)
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli (rec. Zdeněk Volf)
Jiří Pechar: Literatura v průsečíku otázek (rec. Vladimír Novotný)
Slavomír Kudláček: Hora bez vrcholu (rec. Simona Martínková-Racková)

Patrik Linhart dumá nejen nad identitou Melissy Pink, zatímco Melissa Pink se rozhořčuje nad genderovou předpojatostí v dokumentárním filmu. Pražsko-brněnskou řevnivost bere s nadhledem na paškál Milan Ohnisko. A ovšemže Zlá ovce na konec.