Duben a ticho
Jaro se pustě prostírá.
Temně sametový příkop
se mi plazí po boku
a nezrcadlí nic.
To jediné, co svítí,
jsou žluté květiny.
Nesu se ve svém stínu
jak housle
v černém futrálu.
To jediné, co chci říct,
se třpytí z dosahu
jak stříbro
v zastavárně.
Tomas Gösta Tranströmer
* 15. 4. 1931-26. 3. 2015; švédský psycholog, překladatel, básník a laureát Nobelovy ceny za literaturu z roku 2011. Jeho dílo se hojně překládalo už od sedmdesátých let a vyšlo ve více než šedesáti jazycích, v českých zemích se však dosud objevovaly jen ukázky v literárních časopisech.
Vybranou báseň přeložil Václav Jaromír – nabízí zajímavé srovnání s verzí Milana Richtera a Víta Janoty, která pod názvem „Duben a samota“ vyšla letos v březnu v prvním českém knižním výboru Tranströmerovy tvorby Přijde smrt a vezme míry.
