Pořád mě tvoř a tvoř, seč jsi,

toč se mnou na hrnčířském kruhu,

jsem barevnější a svěžejší,

když Život krk mi tiskne ztuha.

Ať v cokoli se proměním…

Smrt ze mě mít jen hlínu chce,

budu však džbánkem skleněným,

když zafoukáš mi do srdce;

jak dětská káča vkroužit k nim,

k Tvým vzdušným síním blankytným…

Ať dál se tvoří tento svět,

i ve svátek, i k rozloučení.

Vstříc Tvému dechu, v odpověď

Ti stromy šumí haluzemi. 

Z ruštiny přeložila Jana Štroblová

Jelena Andrejevna Švarcová 

* 17. 5. 1948-11. 3. 2010; ruská překladatelka a básnířka, představitelka leningradského undergroundu. Její poezie mohla až do roku 1989 let vycházet jen v samizdatu a v zahraničí. Její první sbírka tak vyšla v Paříži a Mnichově. Získala několik zahraničních literárních cen a navštívila i Festival spisovatelů v Praze. Vybranou báseň přeložila Jana Štroblová, která se rovněž podílela na přípravě nedávného českého vydání výboru z esejí a básní Jeleny Švarcové v nakladatelství Pulchra, který vyšel pod názvem Viditelná stránka života. Život na mořském dně.