rozhovor s americkou básnířkou Alice Notley, účastnicí nadcházejícího Pražského Microfestivalu

Básník Ticho: Bojovníka ze mne udělala doba
Literatura očima výtvarných umělců
s Darinou Alster mezi růžencem a Nahým obědem
Vladimír Papoušek: Co viděla Libuše
tři texty Jaromíra Zeminy
Petr Král: Náměty IV
národní revoluce roku 1945

recenze Romana Kandy na knihu Zuzany Brabcové Stropy

Když prezident Edvard Beneš v roce 1945 po svém návratu do osvobozené vlasti stručně shrnoval výsledky právě skončené války, vycházel z myšlenkového konceptu, který již dříve popsal T. G. Masaryk ve Světové revoluci – v klasickém sociologicko-filosofickém spisu, jenž vytvářel jeden z ideových základů první republiky. V Benešově pojetí nedávno skončená válka představovala „veliký historický proces, který bude vždy charakterizovat 20. století jakožto století dvou velikých světových válek a velikých evropských i sociálních revolucí“. Jako zkušený politik, který dobře znal nejenom úroveň předválečné československé politické scény, ale obratně se pohyboval i na mezinárodním politickém jevišti, byl přesvědčen o tom, že Československo vlastně dostalo novou šanci: „Snažíme se – a budeme se snažit – o vybudování republiky takové, o které jsme všichni snili v době našeho boje: lepší, spravedlivější a krásnější, než jak se mohla rozvinouti před touto válkou.“

Následující esej je ukázkou z knihy novozélandského básníka Johna Allisona Cesta vidění: vnímání, imaginace a poezie, jejíž vydání v letošním roce připravuje nakladatelství Fabula. Autor si bere na mušku hloubku vidění anglického uměleckého kritika a myslitele Johna Ruskina (1819–1920).

rozhovor Patrika Linharta s Básníkem Tichem o básnickém čtení, údělu géniů a jizvách

večer Tvaru, v sobotu 25. května od 18 hodin v bubenečské nádražce (Goetheho 61/4, Praha 6)

v neděli 26. května od 18 hodin v klubu Cross (Plynární 23, Praha 7)

Zástupci literárních periodik zaslali v úterý 14. 5. 2013 již druhý otevřený dopis ministryni kultury ČR Aleně Hanákové. Tématem dopisu jsou stále ještě nedořešené otázky státní podpory mnoha projektů z oblasti tzv. živého umění. První dopis šéfredaktorů odstartoval na začátku tohoto roku mohutné protesty proti výrazným škrtům v oblasti živého umění, které vyvrcholily velkou demonstrací v únoru.

nekrolog Petra Krále

ve dnech 20.–22. května 2013 se na půdě Filozofické fakulty UK a pražského Rakouského kulturního uskuteční sympozium, jež má po letech překvapivého vakua zhodnotit a nově osvětlit působení a odkaz Otokara Fischera, mnohostranného intelektuála a umělce.

ve čtvrtek 23. května od 18 hodin v Topičově salonu, Národní 9 (1. patro), Praha 1

22/2013

23/2013

24/2013

25/2013

26/2013

27/2013

Hřmění ticha – rozhovor s Antonínem V. Límanem * Bašóova žába * Proměny poezie haiku * rozhovor s Pavlem Martincem o česky psaném haiku a západním myšlení * poezie: Rybáková, Kalif, Szpuk * z krátkých próz Michala Šandy * Anglická revoluce * Ars magna – číslo a lumen * Poezie na Opavsku * Karel Fořt: Z New Yorku do pekla * recenze: Stasiuk – Vladislav – Harák

Obec překladatelů každoročně udílí Stipendium Hany Žantovské na překlad poesie do českého jazyka ve výši 10 000 Kč. Žádost o Stipendium Hany Žantovské je třeba podat do 15. 6. 2013 na sekretariát OP. Podmínkou je předložení platné licenční smlouvy s nakladatelstvím, zaslání 200 veršů překladu a textu originálu. Zdůrazňujeme, že účelem stipendia je podpora překladové poezie, je tudíž určeno všem překladatelům poezie bez rozdílu věku, tj. začínajícím i profesionálním.

recenze Jakuba Grombíře

ukázka z knihy Ars magna, připravované k vydání nakladatelstvím Malvern

Zcela svébytné útvary, japonským haiku však bezesporu inspirované, píše chebská básnířka, fotografka a výtvarnice Viktorie Rybáková (nar. 1961). Při své skromnosti je nenazývá „haiku“, ale „třítažky“, neboť jak sama říká, „k haiku patří výtvarná stránka znakového písma, bez něj je haiku jako oblak bez větru“. Podobně děčínský básník J. H. Kalif (vlastním jménem Jan Kalivoda, nar. 1977), jehož velmi oslovila Bašóova Úzká stezka do vnitrozemí, zasazuje svá haiku do prostředí, kde se z důvodu své profese pohybuje nejvíce – na stavbu. Nazývá je „bauhaiku“ (odvozeno od německých slov Baustelle – staveniště či Bauarbeiter – stavební dělník). Šumavský básník Roman Szpuk (nar. 1960) se kromě psaní haiku – samostatná sbírka Kámen v botě (Stehlík, 2012) – zabývá také úvahami o procesu jeho vznikání či o jeho zpětném působení na básníka, jakož i o pochopení smyslu a procítění hloubky této poezie.

esej česko-kanadského japanologa, překladatele a pedagoga o českých překladech haiku

v sobotu 15. června od 10 hodin v prostorách zříceniny hradu Vikštejna v Radkově - Dubové