17/2014

18/2014

19/2014

20/2014

21/2014

ve čtvrtek 24. dubna od 18 hodin v bývalé menze Švehlovy koleje (ul. Křížkovského 4, Praha 3, poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad

recenze Daniela Soukupa na knihu Norberta Mappese-Niedieka Chudáci Romové, zlí Cikáni. Co je pravdy na našich předsudcích

operní dvojrecenze Víta Zavadila

Poezie představovala vedle přísloví a pohádek základ literární tradice židovských žen v Maroku. Protože jim náboženské důvody až do poslední čtvrtiny 19. století bránily získat formální vzdělání, které by jim zajistilo aspoň základy čtení a psaní jako chlapcům, veškerou kulturu přijímaly ústně. To však neznamená, že jde o tvorbu intelektuálně chudou nebo přinášející banální pohled na svět. Naopak, jak uvidíme, soubory ústně tradované ženské tvorby v židovské arabštině, španělštině a berberštině zprostředkovávají hlubokou znalost člověka a jeho křehkého osudu a poskytují střízlivý pohled na jeho životní úděl a rizika existence. Ve 20. století tuto tradici ústního předávání destabilizoval přechod od výlučně orální kultury k písmu a moderní výchově. Hranu však této tisícileté bohaté orální tradici odzvonilo až rozprášení židovských komunit a emigrace do Izraele v druhé polovině 20. století. Tím se zrodila, především v Izraeli, nová básnická moderní a postmoderní tvorba. Ale i ta v rámci nových námětů, jako je problematika gendru, feminismus, rodinná paměť a společenská identita, i v rámci nových životních zkušeností dál předkládá tento střízlivý pohled na člověka a získává mu místo v izraelské společnosti.

polemika Jana Němce s Pavlem Janouškem

reportáž Adama Borziče z nejvýznamnějšího básnického festivalu v Chorvatsku

ukázka z chystané prózy Martina Reinera

Milí čtenáři, v záři jara devítka tu je! Ovce hrušně & koza túje ohryzává… Áááá, něčí hlava arci stará listuje si v Hirošimě Tvaru! Ušima obrací stránky, zatímco wichřice zvedá svattostánky neoliryckého věku k neby a ještě mnohem víššš… Víš, ty kluku ušatá, že skutečná událost vyprávěná nočním hubeňourem jde za hranice všeho, co o sobě víme? Že ne?! Tys do školy chodil snad za císaře pána! Ech, ta nána odvedle se zase miluje se v ponorce místo v kakostech…

recenze Jaroslava Vanči

Polemika Pavla Janouška s Janem Němcem

Některé dějinné zvraty, které jsou do určité míry paradoxně označovány jako „revoluce“, se nápadně vymykají běžnému užívání tohoto pojmu, odkazují však k původnímu významu latinského slovesa revolvere (vracet se, obnovovat). K podobným „revolucím shora“ lze přiřadit autoritativní či absolutistickou vládu některých panovníků v raném novověku či na prahu moderní doby, pokud tato přinesla zásadní a nevratné společenské změny. V tomto čísle zveřejňujeme stať české historičky žijící ve Finsku Veroniky Sušové-Salminen o reformách Petra Velikého v Rusku, jež charakterizovalo přejímání západních modelů i všudypřítomná represe (od této autorky jsme v č. 13/2013 přinesli článek o mexické revoluci 1. poloviny 20. století).

Marie Iljašenko (nar. 1983) vystudovala komparatistiku a rusistiku na Karlově univerzitě a tam také nyní pokračuje v doktorském studiu. Věnuje se především literatuře střední Evropy. Překládá z ruštiny a příležitostně také z polštiny a ukrajinštiny. Vlastní tvorbu dosud publikovala časopisecky. Část básní, které nyní přináší Tvar, vznikla během stipendijního pobytu v Gdaňsku v minulém roce. V současné době připravuje sbírku básní pro nakladatelství Host.

rozhovor Svatavy Antošové s Alenou Zemančíkovou o provázanosti kritického myšlení, umělecké reflexe a váhy slova

Ve Studentském klubu v Celetné 20 se letos od 11. do 14. května uskuteční šestý ročník Prague Microfestivalu. Festival je tradičně syntetickou básnickou laboratoří, kde se tvorba současných evropských i světových autorů mísí s těmi české, slovenské a středoevropské provenience. Poetika, která vzniká, je třaskavá a v lecčems (i pro samotné organizátory) tak trochu nepředvídatelná. Jaké budou hlavní složky této těkavé směsi letos?

Milí čtenáři,
och: v Plamenoch Ničoty Horí desítka! Nepřesívej, hólka, móře bez sítka — či jak zpívá (mýty boře) Nulla Naserdým: „Z krematoře stoupá dým / God save the Queen!“ …Nämlich Gott — KTERÝŽTO JEST nikolivěk něčím, nýbrž (chce to výdrž!) ničím… „Mechem si tu mečím / a fičím kapradím,“ jak zpívá DJ Bohdalka — KTERÁŽTO JEST (dím s nářkem!) takým bačou. A čo? — God save Viktoria + Rybáře z Ria, an (Pod Polštářkem Svým) Pikantně Kypré skrývá Tvary, zatímco, vari!, „Ladislav klímá u kamen / maje v hubě fajku…“ A bdělí obludáři?! Tí zasejc v kozmos vypúšťají Lajku + balalajku, na jejíž struny Melissa (ach: Růžové Pole Plné Min…) drnká si to svý „nevadí, konečně je FIN!“

polemická reakce Petra Kukala na recenzi Víta Kremličky

recenze Karla Pioreckého na poslední básnickou sbírku Jonáše Hájka

esej Jindřicha Veselého o poezii amerického básníka Kennetha Goldsmitha

22/2014

říká Ivan Štampach v rozhovoru s Romanem Kandou

23/2014

24/2014

25/2014